Přemýšlím nad názvem této kapitoly, životní kapitoly. Bylo by příliš snadné ho na první řádce vybalit, ono na tom vlastně nesejde. Říkejte tomu jakkoliv, není snadné o tom psát, ale chystám se na to už dlouho. Buď nebyla energie, nebo chuť, nebo jsem se za to styděla, měla jsem strach, kdo ví...
|
Dostala jsem tulipány z květinového trhu ve Wroclawi. Venku ještě teď bývá dost stupňů pod nulou, takže na dlouhé procházky to není. Za oknem vytopeného bytu sluneční paprsky vypadají jako spásné stuhy tepelné a světelné energie, které nás mají zachránit před dobou ledovou. Hmmm, asi se nebudeme bavit o globálním oteplování. Tyhle teorie mě neděsí, mám kvalitní boty do mrazu. No, kdybych se na to dokázala dívat jen takhle povrchně, nebyla bych sice nejostřejší pastelka, ale na druhou stanu by všechno bylo jako mávnutím kouzelného proutku jednodušší.
|
Z okna mám výhled na zasněžené zahrádky, pole, lesy, rybník a včera večer byl můj oblíbený strom ozdoben zmrzlými kapkami. Světlo z pouliční lampy je rozjiskřilo natolik, že vypadaly jako bájná rostlina z Pandory, tajuplného světa z filmu Avatar. Líbilo by se mi být s něčím nebo s někým ve spojení, už jen pro ten pocit naprostého souznění.
|
Dnešní sychravé ráno zrovna nezve k příjemné procházce se psem, ale ranní káva a brouci v hlavě mi šeptají, že už bych měla vypustit ventil a vypsat se.
Poslední měsíc trávím více času na Fleru. Ze začátku to byl euforický pocit, být mezi tolika tvůrčími lidmi, jenomže potom se začala moje energie tříštit... Dokonce jsem nakoupila i korálky a při pokusech proniknout do šperkařské tvorby jsem zjistila, že asi bude nejlepší držet se svého štětce.
|
Zní to romanticky... v myšlenkách se toulám. Tak se ladím, jako kytara, která vypadla hudebníkovi z dlaní. Nevím jestli mám jiný zvuk, jestli moje myšlenky budou pozměněné souhrou okolností. Vše beru jako skutečnost, iluzorní realitu... hmmm zajímavé sousloví. Napadl mne jeden citát... "Jizvy jsou důkazem toho, že realita je skutečná."
|
Venku je větrno a sluneční paprsky mají neuvěřitelnou sílu. Získávám z nich ztracenou energii. Už jsem na tom mnohem líp. Dodatečně děkuji lékařům z nemocnice v Karlových Varech, a jsem velmi vděčná za záchranu života zvláště oddělení JIP a ARO.
Díky jim a podpoře rodiny a přátel se můžete těšit na další umělecká díla.
Přeji krásné jaro a hodně zdraví... Petra
|
Ooops ... The page you are looking for might have been removed, had its name changed, is temporarily unavailable, or link you clicked is not valid.
You might want to try the search page.
Or you may proceed to main page.
|
|
|
Máme
tu rok 2009, když se ohlédneme zpátky, zjistíme,
že ten minulý, stejně jako ty předchozí, utekly jako
voda. Říkala jsem si, že tak, jak se člověk časem vyvíjí,
mění se jeho priority a chutě, jednoduše by nebylo marné
si čas od času vyplnit takový malý dotazník.
|
Vánoční atmosféra už pronikla do většiny domácností, někde voní cukroví a jinde guláš. Každému po jeho chuti. Právě tahle různorodost, jen v jiném, uměleckém kabátě, byla i letos vidět na čtvrtém ročníku Czech Art Festivalu v Českých Budějovicích. Moc jsem se na ten prostor plný tvůrčí energie těšila.
|
Středeční zamračené ráno bylo pro mne ve znamení instalace výstavy a v očekávání s jakou náladou se ponese vernisáž v galerii Konzervatoře Jana Deyla a střední škole pro zrakově postižené v Praze na Malé straně.
I když výstava pod záštitou Volného sdružení umělců jižních Čech byla od samého začátku pojata jako společná, nemohu se zbavit dojmu, že jsme se s výtvarníkem MUDr. Milanem Kozákem jen potkali a poté šel každý svou cestou.
|
