art

Příběh filmu Pátý element se odehrává ve 23.století. Science fiction, humor, skvělé zpracování a několik prvků z vědeckých laboratoří..... Někomu se může zdát, že je to další americký biják, nafouknutá bublina, líbivě podaná replika, všeho, co se možné budoucnosti a vesmírných galaxií týče. Nicméně v tomto snímku je několik hlubokých myšlenek.

"Čas není důležitý, důležitý je pouze život. Světlo se mění v tmu, která zahubí všechny formy života."

Včera v noci jsem zase nemohla spát, obdivuju lidi, kteří umí své myšlení vypnout. Přemýšlela jsem o tom, co jsem, čím jsem, jak na sobě pracovat a co ještě neumím. Jistě, mohlo by to mít spojitost s Novoročním předsevzetím a mohla bych vypsat stovky ohraných klišé a přísloví, ale tím bych jen celou záhadu zabalila do líbivých slůvek, které každý zná a nikam nikoho neposunou.

Velice se omlouváme, ale Vámi hledaná stránka již na našem serveru není. Pravděpodobně byla přesunuta, smazána, nebo je odkaz kterým jste přišli již nefunkční.

Hledáte-li něco konkrétního, přejděte na stránku vyhledávání.

Nebo můžete navštívit hlavní stránku.

Chci vypsat se z pocitů
Vždycky když mě bolí srdce
Hledání cest? Spíš kudy nevedou
Jít dál? Kam mě zavedou?
Snad k planetě jiných světů

Doufám, toužím, závidím…

Co je a co není samozřejmé
Člověk si tím projde až když to ztrácí
Všechno je na dobu určitou
Za pár let máme tvář vrásčitou
Milovat a být milován, to stačí…

Tak doufám, toužím, závidím…

Pár zkušeností mě pokoří
Zas povídám si sama pro sebe
Jak nedělat pořád stejné chyby?

Den šedivý a Tvá touha se krotí
Víš, že zítra přijde nový den
A nikdo nebude přítomen
Nikdo Ti ten dnešní nenavrátí

Včera v noci s Tebou spal
V pokoji, kde stíny běhaj po zdi
Nedovol mu, aby Tvé srdce rozbil
Tak báječný se zdál….

V očích máš slzavé údolí
Už víš, kdo tu byl pánem
S dalším novým ránem
Pravda strašně zabolí…


Vytvořeno 1997-07-13

Noc je černá jako křídla havraní
Ani hvězda nesvítí jen pár pouličních lamp
Už jsme oba samotou znavení
Ptám se jen proč, jak, s kým a kam

Život nás vláčí po všelijakých cestách
Chvíli jsme tady a chvíli zase tam
Jen můj sen na mne ještě ruku nevztáhl
Kdo za to může, že usínáme každý sám?…

Jsme to my, ti kdo se pořád loučí
Ale za tuhle těžkou zkoušku všem děkuju
Protože až tahle smutná chvíle skončí
Všem můžu říct, že Tě moc…. miluju…

Dneska viděla jsem ho poprvé
Kvůli holce podřezal si žíly
Snad přemýšlel o smyslu života
A už mu na nic nezbývaly síly

Měl oči slzama zalitý
A tvář neskutečně bledou
A zeď jindy čistě bílá
Teď měla barvu šedou

Holka Tvá teď stojí ve dveřích
Jen Bůh ví, proč nechce Tě znát
Jak málo stačí k tomu
Aby si člověk sám na život sáh

Nejsem nic, ale přesto říkám
Život je kolotoč, ale měj ho rád
Tak vzchop se, snaž se

Ještě
ruce
mám

Hladit dokážou, když tělo znavený únavou padá


Ještě
oči
mám

V temnotách zavážou je vlasů prameny

Vítr je zvedá


Ještě
ústa
mám

Bezhlasně ukážou mé sny, ztracený

Nezbývá než hledat...


Vytvořeno 2007-05-21

Hýčkáš můj smutek
a vana stydne

Na hrudi
podivně
mne svírá

Propast
mezi náma

Sálá netečností

Ze skutečnosti
bez výčitek
roste Černá díra

Zahřej mne!

Sama
Už nechci být

Z vyleštěné lahve
od šampónu
Prázdné
Přání splnit

Nepůjde


Vytvořeno 2006-10-16

V dlaních hlavu má
Rozpolcená

Nahá, bez tváře
Bortí oltáře
ze snů
Unavená

Vlasy svázané
bezvětřím

Prosím,
začni tančit

Tmu
rozbij kamenem!
Prosviť ji plamenem
rudých
rtů

Vítr ve vlasech
splašený
může
zase
začít
tančit


Vytvořeno 2006-02-28

Stránky

Grafika, kombinace fogografie a obrazu Okno (tempera, papír)
Benátská noc
Černá labuť
Časoprostor