Včera v noci jsem zase nemohla spát, obdivuju lidi, kteří umí své myšlení vypnout. Přemýšlela jsem o tom, co jsem, čím jsem, jak na sobě pracovat a co ještě neumím. Jistě, mohlo by to mít spojitost s Novoročním předsevzetím a mohla bych vypsat stovky ohraných klišé a přísloví, ale tím bych jen celou záhadu zabalila do líbivých slůvek, které každý zná a nikam nikoho neposunou.
|
|
Velice se omlouváme, ale Vámi hledaná stránka již na našem serveru není. Pravděpodobně byla přesunuta, smazána, nebo je odkaz kterým jste přišli již nefunkční.
Hledáte-li něco konkrétního, přejděte na stránku vyhledávání.
|
Chci vypsat se z pocitů
Vždycky když mě bolí srdce
Hledání cest? Spíš kudy nevedou
Jít dál? Kam mě zavedou?
Snad k planetě jiných světů
Doufám, toužím, závidím…
Co je a co není samozřejmé
Člověk si tím projde až když to ztrácí
Všechno je na dobu určitou
Za pár let máme tvář vrásčitou
Milovat a být milován, to stačí…
Tak doufám, toužím, závidím…
Pár zkušeností mě pokoří
Zas povídám si sama pro sebe
Jak nedělat pořád stejné chyby?
|
Den šedivý a Tvá touha se krotí
Víš, že zítra přijde nový den
A nikdo nebude přítomen
Nikdo Ti ten dnešní nenavrátí
Včera v noci s Tebou spal
V pokoji, kde stíny běhaj po zdi
Nedovol mu, aby Tvé srdce rozbil
Tak báječný se zdál….
V očích máš slzavé údolí
Už víš, kdo tu byl pánem
S dalším novým ránem
Pravda strašně zabolí…
Vytvořeno 1997-07-13
|
Noc je černá jako křídla havraní
Ani hvězda nesvítí jen pár pouličních lamp
Už jsme oba samotou znavení
Ptám se jen proč, jak, s kým a kam
Život nás vláčí po všelijakých cestách
Chvíli jsme tady a chvíli zase tam
Jen můj sen na mne ještě ruku nevztáhl
Kdo za to může, že usínáme každý sám?…
Jsme to my, ti kdo se pořád loučí
Ale za tuhle těžkou zkoušku všem děkuju
Protože až tahle smutná chvíle skončí
Všem můžu říct, že Tě moc…. miluju…
|
Dneska viděla jsem ho poprvé
Kvůli holce podřezal si žíly
Snad přemýšlel o smyslu života
A už mu na nic nezbývaly síly
Měl oči slzama zalitý
A tvář neskutečně bledou
A zeď jindy čistě bílá
Teď měla barvu šedou
Holka Tvá teď stojí ve dveřích
Jen Bůh ví, proč nechce Tě znát
Jak málo stačí k tomu
Aby si člověk sám na život sáh
Nejsem nic, ale přesto říkám
Život je kolotoč, ale měj ho rád
Tak vzchop se, snaž se
|
Ještě
ruce
mám
Hladit dokážou, když tělo znavený únavou padá
Ještě
oči
mám
V temnotách zavážou je vlasů prameny
Vítr je zvedá
Ještě
ústa
mám
Bezhlasně ukážou mé sny, ztracený
Nezbývá než hledat...
Vytvořeno 2007-05-21
|
Hýčkáš můj smutek
a vana stydne
Na hrudi
podivně
mne svírá
Propast
mezi náma
Sálá netečností
Ze skutečnosti
bez výčitek
roste Černá díra
Zahřej mne!
Sama
Už nechci být
Z vyleštěné lahve
od šampónu
Prázdné
Přání splnit
Nepůjde
Vytvořeno 2006-10-16
|
V dlaních hlavu má
Rozpolcená
Nahá, bez tváře
Bortí oltáře
ze snů
Unavená
Vlasy svázané
bezvětřím
Prosím,
začni tančit
Tmu
rozbij kamenem!
Prosviť ji plamenem
rudých
rtů
Vítr ve vlasech
splašený
může
zase
začít
tančit
Vytvořeno 2006-02-28
|
Krajina
pásy silnic spoutaná
je jako já
S vrabčáky u krajnic
Jsou jako myšlenky...
Nechávám je plynout
možná pár vteřin
Jen zatnout pěstí
lehnout si do trávy
a volně rozkvést
Zavřu oči
v jiném světě
Šeď z oblohy padá
Snažím se
fouknout
lehce
z posledních sil
Rozevřít dlaně
kopretinou
Teď jen tajně doufám
svojí vinou
aby má duše
nikdy
nebyla
tak
|
Roztříštěné myšlenky jak střípky zrcadel
Na cestách
Sbalím svoji duši
Do dřevěné krabičky
Až padne
Prach...
Pak malé růžky vyklíčí
Snad Archanděl Gabriel
Nebude se bát
Ty
Se třinácti klíči
Rozsvítíš svíčky
Tam...
V temných tmách
Nikdo nesmí stát.
Vytvořeno 2005-04-12
|
