Tak, uvařila jsem si kávu, a mohu začít. Jen přemýšlím o tom, jak to všechno formulovat, aby nevzniko podezření, že jsem pod vliven nějakých halucinogeních látek. Vzniklo mnoho studií na témata okultismu, ezoterie, posílání energie na dálku, Reiki, astrologie, chiromantie, různých věštění, barvách aury, mimosmyslového vnímání, studie týkajících se metafyzického těla, magnetického léčení holýma rukama a dalších, hodně zajímavých témat.

Je až děsivé, jak jsme jako lidé, přemýšlící bytosti a tvůrci, ovlivnitelní. Tak jako nás ovlivňuje luna v úplňku, podobné je to s časem, povětrnostvími vlivy a přírodními živly vody, větru, ohně, země a kovu... vše tohle nás ovlivňuje a nejen to. Síla myšlenky je stará jako lidstvo samo, a tak jako je neprobádaný vesmír, do kterého se se svými omezeními snažíme dostat a nebo alespoň přilákat nějaké sousedy, všechno tohle je takové plácání do vody. Vždyť ani naši vlastní zem neznáme, nevíme co je za humny, co je pod kamenem, co skrývají hlubiny moří.

Má duše průzkumníka a později také tvůrce, nasává vlnění ze všech těchto aspektů. Je jedno, jak jsou dostupné, důležité je, že jsou. Bylo by smutné být jen rozverným pozorovatelem, který by při přílivu dalších emocí zapomněl, z jaké strany vlastně přišel, a informace ze svých toulek, by neměl komu předat. Tohle všecho, se snažím vstřebávat a v různých formách posouvat dál. Ať to jsou obrazy, myšlenky, nebo malba klackem v písku. Ale i tohle je relativní, občas si říkám, jestli to má smysl.

Nedávno se stalo něco, co mne hodně ovlivnilo. Dovolila jsem člověku, aby se "napíchl" na můj metafyzický přijímač. Poslal mi svou léčivou energii na dálku. Pomohl mi. Je to zvláštní pocit, říkám si, jestli je to síla sugesce, autosugesce, nebo jsem "jen" naladěna na stejnou vlnovou délku. V každém případě mne velmi baví, že je kolem nás spousta věcí, které si nedovedeme vysvětlit. Ono tajemno dává životu mlhový závoj a touhu poznávat.

Jen je třeba být obezřetný, racionální myšlení a nadhled se může pod vlivem zdánlivě banálních her a pokusů rozplynout, jako pára nad hrncem. Hlavu v oblacích nemívají jenom ptáci, raději než ptákem, chci být stromem. Sice se před ničím neschovám, ale mám své místo na zemi, své kořeny, kmen který vítr nezlomí a korunu v oblacích. Na jaře plnou mízy a květů, v létě zrajících plodů, na podzim s indiánskou čelenkou, a v zimě s bílou čepicí.

Závěr žádný, žijte své životy, své... nenechte se ovlivnit druhými, máte svou korunu, svůj kmen a své kořeny.

Žárlivost
Podsvětí
Plastic
Časoprostor
Kresba, počítačová grafika